18. května 2016

Škola noci (Zrazená - 2.díl)

Dnes jsem si vybrala druhý díl od P.C a Kristin Castových.

Originální název: Betrayed
Rok vydání: 2010
Počet stran: 320
Nakladatelství: Knižní klub
Překlad: Jana Kunová
Vazba knihy: vázaná

Anotace:
Zoey Redbirdová si pomalu zvyká na upíří Škole noci a svědomitě se připravuje na roli předsedkyně elitní studentské organizace Dcery temnoty. Konečně má pocit, že někam patří, a dokonce má i chlapce. Možná i dva. Městem Tulsa však náhle otřese zmizení středoškolského fotbalisty, a když se jeho mrtvola najde poblíž areálu upíří školy, instinkt Zoey napovídá, že je to teprve začátek něčeho skutečně zlověstného....

Obsah:
Druhý díl série Školy noci. Zoey se připravuje na roli předsedkyně organizace Dcery temnoty, a konečně má pocit, že má zase něco v jejím životě smysl. Jako naschvál ale poblíž školy najdou tělo středoškolského fotbalisty, který byl pohřešován. Stále přibývají mrtví a Zoey se domnívá, že to nebude jen tak. Zoey proto pátrá po spleti intrik, které jsou na ní nastraženy a snaží se zachránit své nejbližší, kteří jsou ve smrtelném nebezpečí. Nemůže ale přeci zachránit všechny..

Moje hodnocení:
Jako u prvního dílu mě kniha znovu vtáhla do děje, a kniha mě jako obvykle bavila. Dříve jsem měla ráda fantasy, a myslím, že se k těmto knihám můžu vrátit i když je na světě mnoho nových titulů s podobným tématem.

14. května 2016

Škola noci (Označená - 1.díl)

Ahoj všichni!

Protože už mám všechny zkoušky za sebou, přišel čas na knihy. Nebo spíše více času na knihy. A protože jsem se chtěla vrátit o pár let zpět, vybrala jsem si znovu číst sérii knih Školy noci od Kristin Castové.


Originální název: Marked          
Rok vydání: 2009
Počet stran: 304
Nakladatelství: Knižní klub
Překlad: Jana Kunová
Vazba knihy: vázaná

Anotace:

Šestnáctiletá Zoey Redbirdová (hlavní hrdinka knihy) se hádá s rodiči, rozešla se s přítelem a poslední, co jí ještě schází, je začít se měnit v upíra. Jenže to se stalo a Zoey musí přestoupit na speciální školu pro upíří mláďata. Všechno ale není tak zlé, jak to na první pohled vypadá - upíří dorost přijme novou spolužačku mezi sebe, hodiny nejsou zdaleka tak nudné jako na normální střední a navíce se zdá, že Zoey má schopnosti, o jakých mohou ostatní jen snít. Jediný, s kým si nepadne do oka, jsou členky elitní školní orfanizace Dcery temnoty a zvlášť její příšerná předsedkyně Afrodita....


OBSAH:

Zoey Redbirdová, která je hlavní hrdinkou knihy se začíná měnit v upíra, a proto musí změnit svou školu. Z nudné střední školy přechází na zvláštní školu pro upíry. Ačkoliv se Zoey přechodu bála, vše se vyvíjí podle jejích představ a spolužáci ji mezi sebe přijímají. Při hodinách Zoey zjišťuje, že má nadání, které nemá jen tak nějaký upír. A ačkoliv má Zoey okolo sebe plno kamarádů, jsou tu i tací, kteří by se Zoey nejraději zbavily. Patří mezi ně Dcery temnot, které vede předsedkyně Afrodita. Ty pořádají rituály, které ubližují upírům na škole. Tvoří si z nich toťiž zásobárny krve. Zoey tomu chce přijít na kloub, a proto vstupuje do organizace a chce sesadit Afroditu. Ta se ale nedává a při oslavě svátku svolává zlé duchy. V tom ale přichází Zoeyn bývalý přítel Heath, na kterého se všechny členky Dcer temnoty vrhnout. Zoey mu ale přispěchá na pomoc a jejími schopnostmi Heatha zachraňuje. Nakonec velekněžka Neferet prohlašuje Zoey novou předsedkyní Dcer temnot, a vše se zdá být v pořádku...

Moje hodnocení:
Ačkoliv je tato kniha určena pro mladší ročníky než jsem já (četla jsem ji v 16 letech), dostala jsem na ni znovu chuť. Pokud Vás baví fantasy příběhy nebo knihy o upírech a chcete číst zajímavý příběh plný napětí, tuto knihu mohu jen doporučit. Ačkoliv jsem knihu četla už jednou, bavila mě, ač o trochu méně než dříve.



10. května 2016

Zlodějka knih - Markus Zusak


Ahoj čtenáři.

Dnes jsem si připravila knihu od Markuse Zusaka, a to Zlodějku knih, kterou jsem si velmi oblíbila.

Originální název: The Book Thief
Rok vydání: 2009
Počet stran: 528
Nakladatelství: Argo
Překlad: Vít Penkala
Vazba knihy: vázaná

Anotace:
Světový bestseller pro mladé i dospělé čtenáře. 
Mladý australský autor sepsal silný, jímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. 
Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem. Vyšla poprvé v roce 2006, letos její prodej dosáhl 1 000 000 výtisků po celém světě....


Obsah:

Liesel Memingerová (zlodějka knih), je hlavní hrdinkou knihy. Je bledá a vyhublá. Má světlé vlasy, díky kterým si jí v nacistickém Německu cení, a díky nim vyhovuje požadavkům na ideální vzhled árijské rasy. Oči má ale hnědé, což ideálům neodpovídalo. Protože tehdy v Německu nebylo příliš potravin, odpovídá tomu i její stavba těla, a autor její končetiny často přirovnává k tenkým ohnutým drátkům. Lieselin tedy jedla hrachovou kaši a nakradená jablka.

Na počátku knihy Liesel působí jako uzlíček nervů, protože je vystresovaná a hodně se bála. Hlavními přičinami byla smrt jejího bratra, a kvůli její matce, která byla komunistkou na útěku. Proto žila u adoptivních rodičů. Nakonec se ale Liesel překonala, a vzepřela se posměchu. Ačkoliv ze začátku vypadala jako hloupá (neuměla ve své věku číst), tak se ale rychle číst naučila a knihy si zamilovala. Dokonce se ani nebála, a začala krást knihy ze soukromé knihovny bohaté obyvatelky města, která o tom ale věděla, a Liesel nechávala, aby si knihy brala.

Liesel byla velmi hodná, a pomáhala Maxovi (byl Žid), který přišel polomrtvý před jejich dům. Schovala ho k nim do sklepa, a vymýšlela různé originální nápady, jak Maxe zabavit. Její statečnost se také projevila při náletech na město, kdy v krytu četla ostatním knihy, aby odvedla jejich pozornost od skutečnosti. Také četla sousedce, aby ji potěšila, ačkoliv věděla, že její rodinu nemá ráda, a projevuje proti ní silnou antipatii.

Moje hodnocení:
Ačkoliv jsem se nejdříve knihy bála, nakonec mě mile překvapila, a četla se mi snadno. Líbilo se mi Lieselino myšlení. Smutný a dojemný příběh, který ale dokázal zaujmout. Ačkoliv jsem viděla i film, stále zastávám názor, že jsou knihy lepší.




3. května 2016

PAPÍROVÁ MĚSTA

JOHN GREEN - PAPÍROVÁ MĚSTA

Časopis Time ho v roce 2014 označil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. Roku 2005 získal Printzovu cenu za své první dílo Hledání Aljašky.


Originální název: Paper towns
Rok vydání: 2014 (1. vydání originálu 2008)
Počet stran: 288
Nakladatelství: Knižní klub
Překlad: Veronika Volhejnová
Autor obálky: Emil Křižka
Vazba knihy: vázaná s přebalem

Anotace: V Paper Towns se vám dostane příběhu o dospívání. Margo už se dávno s Quentinem nebaví a přátelí se s jinými, a na škole je považována za legendu. Může za to zejména její nespoutanost a časté dobrodružné několikadenní výpravy, kdy její rodiče šílí strachy i vzteky. Jednoho dne však Margo nečekaně zaklepe na Quentinovo okno a uprostřed noci ho vtáhne do jednoho z margovského dobrodružství. Druhý den se Margo neukáže ve škole, pak ani další. A Quentin zjistí, že pro něj zanechala vodítko, jak ji najít… Quentin začne pátrat a čím víc se noří do záhadného zmizení, tím méně si je jistý, kým vlastně Margo byla a jestli ji vůbec znal. Co vlastně chce on sám? A co jsou papírová města, na která Quentin ve spojitosti s Margo neustále naráží?

Obsah:
Kniha začíná vzpomínkou na událost z dětství, kdy se ještě hlavní hrdina Quentin (Q) a Margo bavili. Tehdy při vyjížďce na kole našli v parku mrtvého muže. Margo si ho tehdy dlouze prohlížela a nakonec řekla "Možná se mu popraskaly všechny provázky,". 

Provázky (první část) - Q je mírný a přemýšlivý typ, a Margo je přesným opakem. Divoká, nespoutaná a s hlavou plnou šílených nápadů. Jedné noci se Margo vplížila ke Quentinovi do okna a prosila ho o pomoc. Q měl sloužit především jako řidič, ale také Margo pomáhal při jejím plánu, jak se pomstít jejímu (teď už bývalému) příteli a její bývalé kamarádce. Nakonec Margo pozve Q do výškové budovy, ze které je vidět na celé město. Margo přirovnává město k papírovému, které se má co nevidět rozpadnout. 

Tráva (část druhá) - Margo znenadání zmizela, a nikdo se po ní neshání. Její rodiče jsou na její vtipy zvyklí a proto její zmizení neřeší. Quentinovi to ale nedává spát, a proto začíná hledat stopy, které mu mohla Margo nechat. Postupně nachází indicie, které mu pomáhají se dostat dál a dál v hledání, a nakonec se mu podaří najít místo, na kterém Margo je. Quentin sděluje kamarádům, že našel papírové město, ve kterém by mohla Margo být. Je to Agloe. 

Plavidlo (poslední část) - pojednává o cestě kamarádů přes státy za Margo. Všichni obětovali účast na maturitním ceremoniálu jen aby mohli Margo najít. Nakonec přátelé Margo najdou, ale ta je překvapená, že ji hledali, protože neměla v plánu, aby jí někdo našel. Lacey a Ben odchází do hotelu, protože je Margo uráží a s Quentinem probírají své životy. Oba nakonec zjišťují, že jsou to dvě odlišné osoby, které chtějí každá něco jiného. Quentin chce rodinu a zázemí a Margo nespoutaný život. 

Moje hodnocení:
Kniha se mi četla jedna báseň, protože byl příběh velmi poutavý. Nejvíce se mi líbila poslední část knihy, kde se baví Quentin s Margo o svých životech. 


26. dubna 2016

PENÍZE OD HITLERA

PENÍZE OD HITLERA - RADKA DENEMARKOVÁ

Autor:





Dlouho jsem přemýšlela nad tím, jakou knihou začít, a nakonec jsem se rozhodla, že začnu mojí oblíbenou knihou (ač nevypadám na čtenáře této literatury), kterou jsem si vybrala i k maturitě, kterou jsem minulý rok absolvovala. Protože to už nechci více okecávat, vrhneme se na to!



Radka Denemarková

Spisovatelka vystudovala Filosofickou fakultu UK (germanistika - bohemistika), a v roce 1997 dostala doktorát. Působila jako vědecká pracovnice Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, též jako lektorka a dramaturgyně v pražském Divadle Na zábradlí. Překládá z němčiny, zejména studie a divadelní hry.




 PENÍZE OD HITLERA

Rok vydání: 2006
Nakladatelství: Host
Autor obálky: Bedřich Vémola
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 248


Anotace:

Druhá autorčina prozaická kniha je opět groteskně potemnělým příběhem, panoptikem, v němž se ve dvou časových rovinách léta 1945 a léta 2005 odvíjí osud Gity Lauschmanové, dívky, která po návratu z koncentračního tábora zjistila, že se nemá kam vrátit, že útlak a běsnění neskončily, a Gity Lauschmanové, ženy, která chce na sklonku života dosáhnout spravedlnosti.

Obsah knihy:

(Léto 1945) - hlavní hrdinka Gita se vrací z koncentračního tábora zpět do svého rodného domu, kde je ale týrána rodinou, která dům obývá. Protože je ale Gita ve špatném stavu, pomáhá jí proto žena z domu s útěkem.
(Léto 2005) - v této části se hrdinka představuje jako silná žena, která se stala lékařkou. V knize můžeme najít její monology, které jsou místy opravdu drsné a chladné. Přemýšlí o tom, že její rodiče byli rehabilitováni, a proto je tu možnost, že jí její dům a majetek vrátí zpět. Celá věc se projednává v Puklicích na úřadě, kde se setkává s Denisem (syn ženy, která jí kdysi pomohla utéct). Je jasné, že jsou všichni proti předání majetku zpět Gitě kromě Denise. Nakonec Gitu učiní úřad nezpůsobilou (prý se z toho, co zažila musela zbláznit), a tak začíná podrobné vyprávění Gitiného života. Vypráví o znásilnění, o smrti jejího prvního syna a dalších otřesných činech. 
(Léto 2005) - tato část je bodem zlomu pro Denise a jeho matku, která přiznává, že Gita měla bratra, který přišel o něco dříve než Gita, a když mu nechtěli majetek vrátit, chtěl jet do Prahy, a nahlásit zabrání majetku jako krádež. To se jim ale nelíbilo, a proto ho zavřeli do trezoru, a skoro na něj zapomněli. Když ho vyndali, ještě žil, a proto ho přivázali ke sloupu, kde vyhladověl. Jeho tělo nakonec zahrabali v sadě. (V prologu, kde dítě nachází lebku se jedná o Gitiného bratra a dítě je Denis).
(Léto 2005) - Denis se po přiznání matky cítí vinen, a jako jediný podporuje Gitu ve všem. Jede společně se Stolařem (obývá dům) za Gitou, aby se s Gitou domluvili. Ta chce od rodiny postavit pomník, který měl sloužit jako památka na její rodiče, a tím by se vše vyřešilo. S tímto nápadem ale Stolař nesouhlasí, a tak se Gita rozhodne, že se rodině pomstí, a majetek bude vymáhat zpět. Po nějaké době si Gita k sobě zve Denise, a roste mezi nimi vztah (ačkoliv je mladší). Ten v bytě nachází plno deníků, z kterých se dozvídá, jak byla Gitina rodina vážená a kolik jim toho bylo vlastně sebráno. Když zápisky dočte, rozhodne se Gitě říci, aby vše vydala. Ta se ale ošívá. Na pomník jejího otce chtěla dát peníze z česko-německého Fondu budoucnosti, které jí poslal jako odškodnění za léta strávená v koncentračním táboře. "Vždyť to jsou vlastně peníze od Hitlera."
(Podzim 2005) - poslední část knihy popisuje Gitinu smrt. Umírá při psaní jejího deníku. Ona sama ale umřít nechce. Na konci knihy chce vnučka Gity oškubat rodinu z Puklic, ale Denis jí domlouvá, a vysvětluje, že chtěla její babička úplně něco jiného a ne pomstu.

Hodnocení:
Já, ačkoliv nejsem velkým čtenářem této literatury jsem si knihu doslova zamilovala. Přečetla jsem ji za jediný den, ačkoliv se mi do toho ze začátku nechtělo. Později jsem ale byla ráda, že jsem si knihu vybrala.