Zlodějka knih - Markus Zusak

Ahoj čtenáři.

Dnes jsem si připravila knihu od Markuse Zusaka, a to Zlodějku knih, kterou jsem si velmi oblíbila.

Originální název: The Book Thief
Rok vydání: 2009
Počet stran: 528
Nakladatelství: Argo
Překlad: Vít Penkala
Vazba knihy: vázaná

Anotace:
Světový bestseller pro mladé i dospělé čtenáře. 
Mladý australský autor sepsal silný, jímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. 
Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem. Vyšla poprvé v roce 2006, letos její prodej dosáhl 1 000 000 výtisků po celém světě....

Obsah:

Liesel Memingerová (zlodějka knih), je hlavní hrdinkou knihy. Je bledá a vyhublá. Má světlé vlasy, díky kterým si jí v nacistickém Německu cení, a díky nim vyhovuje požadavkům na ideální vzhled árijské rasy. Oči má ale hnědé, což ideálům neodpovídalo. Protože tehdy v Německu nebylo příliš potravin, odpovídá tomu i její stavba těla, a autor její končetiny často přirovnává k tenkým ohnutým drátkům. Lieselin tedy jedla hrachovou kaši a nakradená jablka.

Na počátku knihy Liesel působí jako uzlíček nervů, protože je vystresovaná a hodně se bála. Hlavními přičinami byla smrt jejího bratra, a kvůli její matce, která byla komunistkou na útěku. Proto žila u adoptivních rodičů. Nakonec se ale Liesel překonala, a vzepřela se posměchu. Ačkoliv ze začátku vypadala jako hloupá (neuměla ve své věku číst), tak se ale rychle číst naučila a knihy si zamilovala. Dokonce se ani nebála, a začala krást knihy ze soukromé knihovny bohaté obyvatelky města, která o tom ale věděla, a Liesel nechávala, aby si knihy brala.

Liesel byla velmi hodná, a pomáhala Maxovi (byl Žid), který přišel polomrtvý před jejich dům. Schovala ho k nim do sklepa, a vymýšlela různé originální nápady, jak Maxe zabavit. Její statečnost se také projevila při náletech na město, kdy v krytu četla ostatním knihy, aby odvedla jejich pozornost od skutečnosti. Také četla sousedce, aby ji potěšila, ačkoliv věděla, že její rodinu nemá ráda, a projevuje proti ní silnou antipatii.

Moje hodnocení:
Ačkoliv jsem se nejdříve knihy bála, nakonec mě mile překvapila, a četla se mi snadno. Líbilo se mi Lieselino myšlení. Smutný a dojemný příběh, který ale dokázal zaujmout. Ačkoliv jsem viděla i film, stále zastávám názor, že jsou knihy lepší.